Setkání rodičů a učitelů + módní policie

Než se dostanu k hlavnímu tématu tohoto příspěvku, přidávám sem jednu fotku, na které můžete vidět i mě. Moc takových zatím nemám, protože jsem to většinou já, kdo fotí. Kromě mojí maličkosti tady můžete vidět ještě Jonáše s otcem Rajeshem, které už jsem představil dříve a kromě toho i dva německé přednášející, jejichž prací je vedení kurzu o solární energii. Kurz probíhá v cca 80km vzdáleném městě Dimapur a je určen především zájemcům z řad salesiánských pracovníků. Takový solární panel může být vzhledem k množství sluníčka v těchto končinách velmi užitečný. Jedním z účastníků kurzu je i otec Albert - jeden z našich tří otců. Nabídl německým instruktorům, aby se přijeli podívat do Rangajanu a několik nocí zde zůstali. Jsou to docela veselí chlapíci.

Vpravo otec Rajesh, po mé pravici dobrovolník Jonáš
a dva němečtí instruktoři kurzu o solárních panelech

Dnes jsme tady měli setkání učitelů a rodičů. Zkrátka přišli učitelé, přišli rodiče, přišel pan ředitel i jeho zástupce a povídalo se o tom a tamtom... Cílem první části setkání bylo informovat rodiče o dění ve škole a cílem druhé části vyslechnout si návrhy rodičů i učitelů a případně zodpovědět otázky, budou-li nějaké.
Ze strany ředitele zaznělo několik výzev. Mezi jinými např. vytvářejte dětem vhodné podmínky pro studium i doma... posílejte děti do školy řádně upravené - někteří studentu nechodí do školy řádně umytí, ostatní vedle nich nechtějí sedět a dítě se pak cítí vystrčené z kolektivu, což má mimo jiné negativní dopad i na jeho motivaci ke studiu... děti by měly chodit do školy včas a pokud některé dítě nemůže dorazit, musí být řádně omluveno smskou nebo dopisem (v případě neomluvení je žák pokutován 50 rupiemi - za to si koupíte tak dobrou polévku v restauraci nebo pět balíčků levných sušenek)... a další...
Ze strany rodičů i učitelů se také objevilo několik otázek a podnětů. Celé setkání trvalo téměř dvě a půl hodiny. Osobně si myslím, že mělo značný význam - mimo jiné jsou rodiče více zapojeni do chodu školy (přičemž někteří z nich vypadali, že se opravdu zajímají), došlo k vysvětlení důvodů zavedení některých opatření, díky čemuž se zamezí spekulacím apod.

Otec Pampackal má ředitelskou promluvu v angličtině
a otec Albert (vlevo) překládá do assámštiny

Především pro dámy, ale nejen pro ně, přidávám fotky rodičů. Kromě jejich fyzického vzhledu můžete vypozorovat také jaké oděvy se tady nosí. Někteří jsou nastrojení jako na oficiální událost, někteří to zase tak neprožívali. Rodiče pocházejí z různých kmenů a přestože žijí blízko sebe, jejich kultura může být rozdílná. Přijde mi to trochu jako naše moravské kroje - co dědina to jiný kroj. Tady to není po dědinách, ale po kmenech. I když v některých oblastech (třeba v nedalekém státě Manipur) prý co dědina, to jiný kmen s naprosto odlišnou kulturou a jazykem natolik odlišným, že si mezi sebou ani nerozumí. U nás tedy sice taky máme rozdílné kroje a nářečí, ale rozdíly tady jsou v mnoha případech značně výraznější. A teď ty slíbené fotky...

Závěrečné pohoštění pro všechny přítomné